Lékaři jsou jenom lidi.

Na základě úspěšně dokončených jednání a podpisu společné dohody, chceme poděkovat všem lékařům, kteří se zapojili do této protestní akce. V případě, že jste dosud nedosáhli limitů dobrovolné práce přesčas, bychom Vás chtěli vyzvat k opětovnému zapojení se do služeb u jednotlivých poskytovatelů.

Plné znění dohody

Na co si dát pozor v souvislosti s aplikací „zdravotnické“ novely zákoníku práce

Výsledkem společného úsilí České lékařské komory (zejména Sekce mladých lékařů ČLK) a zdravotnických odborů (LOK-SČL a OSZSP ČR) bylo, vedle uzavření dohody z 8. 12. 2023 o navýšení odměn zdravotníkům, přijetí „zdravotnické“ novely zákoníku práce provedené zákonem č. 413/2023 Sb., která od 1. ledna 2024 ruší další dohodnutou práci přesčas ve zdravotnictví, čímž vrací maximální roční limit přesčasové práce z dosavadních 832 hodin na zažitých 416 hodin a rovněž přináší novou právní úpravu rozvržení pracovní doby zaměstnanců ve zdravotnictví, a to zejména v oblasti čerpání nepřetržitého denního odpočinu, respektive limitů nepřetržitého výkonu práce, jejž novela za přesně definovaných podmínek nově připouští v rozsahu 24 hodin během 26 hodin po sobě jdoucích.

Pokračovat ve čtení

Výzva k ukončení protestní akce

Na základě dění v posledních dnech, úspěšně dokončených jednáních a podpisu společné dohody, přinášíme následující vyjádření a doporučení pro všechny lékaře zapojené do akce Lékaři jsou jenom lidi.

Klíčové body našeho zájmu

Zrušení § 93a

Požadujeme zrušit § 93a, kterým se zvyšuje objem přesčasové práce pro zdravotníky a upravit režim 24 hodinových směn, tj. úpravit § 90. Požadujeme, aby byl ve zdravotnických zařízeních důsledně dodržován zákoník práce.

Zjistit více

Nastavení přijatelných pracovních podmínek

Chceme nastavit přijatelné a dlouhodobě udržitelné pracovní podmínky. Navrhujeme legislativně ukotvit systém benefitů, jako jsou výsluhy, rehabilitační a lázeňská péče a podmínky pro dřívější odchod do důchodu bez krácení penze. Trváme na důsledném dodržování povinnosti zaměstnavatelů zajistit mladým lékařům atestační přípravu v zákoně stanovené době.

Zjistit více

Upravení odměňování samostatným zákonem

Požadujeme 1,5 až 3 násobek průměrné (národní) hrubé mzdy (tj 60 000 Kč pro L1, 80 000 pro L2, 120 000 pro L3 už v roce 2024), aby bylo pro lékaře motivující zůstat i po atestaci ve veřejném zdravotnictví. Jedinou dlouhodobou zárukou je úprava odměňování zdravotníků a lékařů samostatným zákonem, kde se bude odrážet náročnost této profese.

Zjistit více

Časté otázky a mýty

Jaké jsou nejčastější otázky, kterým čelíme a mýty, které opakovaně vyvracíme? Zde naleznete odpovědi na nejčastější otázky o přesčasech, odpovědnosti za péči o pacienty, právních aspektech pracovních smluv a dalších klíčových tématech, které formují každodenní život zdravotnických pracovníků.

    • Méně přesčasů? Nejde to, náš systém je na tom závislý.

      Náš zdravotní systém je na tom závislý, protože jsme se s tím smířili. Navykli jsme si na jeho neefektivitu, a to zejména v nakládání s časem a prací kvalifikovaných pracovníků. Jak je možné, že mnoho zemí, s nimiž se chceme srovnávat, má zdravotnictví s minimálními přesčasy? Jak to, že jsou tam lidé důstojně finančně ohodnoceni již za svou základní pracovní dobu a nejsou ekonomicky nuceni do přesčasové práce? S časem a prací lékařů se plýtvá. Proč? Jsme levná pracovní síla. A to se musí změnit.

    • A kdo se postará o pacienty?

      Je správné mít na paměti dobro pacientů, koneckonců nás k tomu zavazuje nejen promoční slib, ale především naše morálka.Mnoho lékařů-zaměstnanců ale podlehlo představě, že nesou odpovědnost za provoz svých pracovišť a dostupnost zdravotní péče. Že jsou zodpovědní za to, co se děje v práci v době jejich nepřítomnosti. Je to omyl. Odpovědnost nesou ti, kteří o zdravotnictví rozhodují. To oni mají zajistit zdravotní péči pro pacienty a pracovní prostředí pro zdravotníky za lidských a zákonných podmínek, ale nedělají to. Situace ve zdravotnictví nemotivuje mladé lékaře přicházet a starší setrvat. Od těch, kteří zůstávají, je vyžadována práce v rozporu se zákonem. Přistupujeme na to, protože dobro pacientů je pro nás na prvním místě. Bereme na sebe odpovědnost, kterou mají nést jiní. A to již není udržitelné. Jsme za své pacienty odpovědní, když jsme v práci, ne když v ní nejsme!

    • Ale sloužit se přeci musí!

      Nemusí!Pokud nemáte uvedený ve smlouvě vyloženě uvedený směnný provoz, tak opravdu sloužit nemusíte. Obzvláště, pokud by mělo jít přes 150h/rok, které Vám zaměstnavatel může nařidít Lékaři 24 hodinovou pracovní dobu legální nemají a nikdy neměli. Tu mají pouze povolaní, která spadají pod služební zákon (hasiči, policisté atd.), kdy 24 hodin služby je následováno 48 hodinami odpočinku , a týkají se jich ještě další specifika. U lékařů je to tedy taktéž nazýváno nešťastně pojmem služba, ale je to v zásadě název „pracovní“ a ne „legislativní“, jedná se totiž o obyčejný přesčas (většinou, někdy se s tím vejdete do základní pracovní doby). A tam je maximální povolená doba práce 12,5 hodiny v kuse. To že mnohdy lékaři slouží 24 hodin a že mnohdy místo jednoho dne odpočinku, natož dvou, je čeká další den v práci (a tedy 32 hodin v kuse nebo i více) je běžná praxe. A litera zákona hovoří jasně: VIII.5 Práce přesčas (§ 93)„Práci přesčas je možné konat jen výjimečně. Již z toho vyplývá, že práce přesčas nemůže být zaměstnavatelem předem rozvržena v rámci písemného rozvrhu týdenní pracovní doby (§ 84). Nedostatečné personální zabezpečení („podstav“) tudíž nemůže zaměstnavatel řešit tím, že bude dopředu rozvrhovat zaměstnanci pracovní dobu v rozsahu vyšším, než kolik činí stanovená týdenní, zkrácená stanovená týdenní nebo sjednaná kratší pracovní doba zaměstnance.“

    • A co když sloužím na dohodu? Novela se mě netýká?

      Netýká se vás to? Přesný opak! Za prvné to, že nyní sloužíte na zvláštní DPČ/DPP je minimálně na hraně, spíše za hranou zákona. „Sjednání pracovní smlouvy a dohody o provedení práce či dohody o pracovní činnosti souběžně je možné pouze tehdy, pokud je druh vykonávané práce vymezen odlišně a odlišná práce je skutečně vykonávaná. V situaci, kdy je účelem pouze obcházení zákona, hrozí zaměstnavateli sankce od kontrolních orgánů.“Jak moc se tedy novela dotýká i všech, kterým se třeba povedlo si alespoň na dohodu vyjednat zajímavé finanční podmínky přesčasové práce/služeb? To nyní končí, přesčasy dosud schované do dohod budou nyní legální v rámci normální pracovní smlouvy a tedy budou odměňovány podle tabulek a bez jakýkoliv dalších výhod (nově třeba další nárok na dovolenou)…a zaměstnavatelé samozřejmě nyní rádi použijí argument, že je ilegální mít dvě smlouvy na jednu práci u jednoho zaměstnavatele, což nikomu z nich dosud nevadilo. Novela zákoníku práce umožňuje zvýšit počet dobrovolných přesčasů ze současných 416 hodin ročně na dvojnásobek a u zdravotních záchranářů ještě víc. Místo dohod by tak zdravotníci sloužili v rámci svého klasického úvazku.

Nenechte si nic ujít

Chcete vědět co se děje a jak se akce vyvíjí? Nemáte čas chodit stále na web nebo kontrolovat sociální sítě? Nechte to na nás a aktuální dění vám pravidelně shrneme do e-mailu.

Nechte se informovat

Vaše příběhy

Skutečné příběhy od Vás, lékařek a lékařů. Mladých i těch s letitými zkušenostmi se špatně nastaveným systémem služeb, přesčasů a bezohledných požadavků na lékaře.

    • Jsem máma dvou školkových dětí, s plným úvazkem v chirurgickém oboru. Každý měsíc odpracuji přes 200 hodin v noci a o víkendech. Vzhledem ke své pracovní době přicházím o velkou část života svých dětí. Nikdy jsem je třeba nevyzvedla ze školky. Pokud bych měla možnost odcházet po službě domů, mohla bych s nimi trávit velkou část dne, vzít je na výlet. Proto vypovídám přesčasy.

    • Před MD jsem se z vyčerpání ze služeb stávala jiným člověkem a špatným lékařem a ani jsem si to pořádně neuvědomovala, až do chvíle, než jsem kvůli těhotenství přestala sloužit. Najednou jsem v práci byla víc trpělivá, víc mě to bavilo, chodila jsem domu spokojenější.

    • V nemocnici šlo o práci na 1,5-2 úvazky, bez šance nějak ovlivnit množství přesčasové práce, ačkoli jsem měla 3 a později 4 malé děti. Šlo o práci bez šance získat atestaci, bez šance absolvovat povinné stáže v rámci předatestační přípravy. Vše kvůli špatné personální situaci na oddělení, jak mi bylo opakovaně řečeno ze strany managementu.

    • Oba jsme s manželem sloužili každý více než deset let 7 až 14 služeb měsíčně v nemocnicích Stod, Klatovy, Plzeň, Domažlice, bez nároku na volno po službě, rozvedli jsme se…

    • Volali mi 4 dny po porodu, jestli nevezmu sobotní (24h) službu

    • Kvůli přesčasům jsem po letech byla dotlačená k výpovědi v práci, snažila jsem se ke zkrácenému úvazku domluvit na menším počtu služeb, než měli kolegové s celým úvazkem, což se mi samozřejmě nepovedlo.

    • Pri pohovoru mi bylo receno, ze "sluzby jsou dobrovolne, ale pokud nebudete slouzit, ani nemusite nastupovat". Dokud jsem otěhotněla, bylo zcela běžné, že jsem byla v praci po i 32 hod. Samozrejme, ne všechny služby byly pekelné, prece jen nejsem traumatolog, ovšem byly i narocne sluzby, po kterých se mi nejednou stalo, že jsem málem usla za volantem po cestě domů. Věřím, že nejsem jediny lekar, ktery dojizdi do prace, a jet po 72 hodinách v práci třeba 60 km domů již není jen nebezpečí pro pacienta, ale i pro samotného lékaře!